Základní formy bylin ve fytoterapii

Léčivé byliny mohou být podávány v podobě prášku (především pak ve formě lisovaných tablet či kapslí) či různých extraktů například ve formě čajů, odvarů, nálevů, nebo ve formě inhalační či obkladové. Je možné také léčivé byliny ve formě olejů nebo mastí aplikovat na kůži. Méně častá jsou pak léčivá vína a octy či bylinné náplasti.

Forma podání má vliv na rychlost vstřebávání a dostupnost účinné látky pro organismus. Tekuté lékové formy se vstřebávají a jsou organismem absorbovány rychleji než lékové formy v pevné podobě. Proces získávání účinných látek z léčivých bylin může ovlivnit jejich dostupnost pro organismus.

Jelikož si zakládáme na kvalitě našich bylinek, neděláme z nich žádné tinktury, tablety ani sirupy. Je jimi totiž možné leccos zamaskovat, především bídnou kvalitu vstupních produktů. Chceme, abyste viděli, že v našich bylinkách nenajdete nic jiného než právě bylinky, a to ty nejkvalitnější. Věříme úsudku našich zákazníků, a tomu, že pro své zvířecí miláčky nebudou volit žádné podřadné produkty. Z našich bylinek si ale můžete připravit formu, která bude nejlépe vyhovovat vašemu koni. Proto se pojďme společně podívat na nejčastěji využívané lékové formy ve fytoterapii.

Bylinné čaje, odvary a maceráty
Čaje jsou vodné roztoky získávané louhováním jedné nebo více léčivých rostlin a podávané orálně pro terapeutické účely (léčivé čaje), konzumované pro jejich chuť (neléčivé čaje) nebo jsou využívané jako vehikulum pro ostatní léčiva. Mohou být slazené či ochucené a měly by být konzumovány ihned po jejich přípravě. Využívané jsou sušené části rostlin, které po zalití vroucí vodou uvolní účinné látky. Čaj je získán scezením nálevu, odvaru nebo macerátu. Pro koně se nálev připravuje nejčastěji spařením asi třiceti až padesáti gramů sušených nebo 75 – 100 gramů čerstvých bylin, poté se nechají 10 – 15 minut odstát. Po patnácti minutách je možné vlažný čaj i s bylinami dát koni k vypití nebo jím přelít jadrné krmivo.
Odvarem se rozumí přelití byliny studenou vodou, přivedení vody k varu a vaření na mírném ohni obvykle 10 – 15 minut. Vařit není vhodné žádné byliny na nervovou soustavu. Jednu minutu se vaří byliny na snížení krevního tlaku a čištění krve, dvě minuty jsou vařeny a 5 – 10 minut louhovány byliny na žaludek a deset minut se vaří a poté louhují bylinky na kašel a plíce.
Studený vodní výluh nebo také macerát je připravován louhováním léčivé byliny po dobu deseti až dvanácti hodin ve studené a převařené vodě, poté je se scezen a podáván. Macerát je možné mírně přihřát na teplotu, která je pro pití příjemná.

Tinktury a extrakty
Tinktura či extrakt se vyrábí vylouhováním sušených či čerstvých léčivých byliny do alkoholu nebo tekutého glycerinu, přičemž tinktura obsahuje více alkoholu než extrakt. Výroba probíhá ve skleněné nádobě, která je naplněná částmi léčivé byliny, do které je přidána čistá lihovina, například vodka. Nádobu je nutné dobře uzavřít a utěsnit a postavit na místo s teplotou mezi 21 °C – 26,6 °C na dva týdny. Směs je vhodné každý den protřepat.
Extrakty či tinktury mohou být užity nakapáním například do čaje, naředěním do sklenice vody, nanesením na obvaz či během masáží. Tato forma je velmi žádoucí při potřebě lokálního využití – například nosní, oční či ušní kapky.

Tablety a kapsle
Tablety a kapsle se vyrábějí z léčivých bylin rozemletých na prášek, který je pak slisován či naplněn do kapsle. Výhodou této formy podání je, že množství účinných látek je možné dávkovat přesně a též jednoduchost užití tablet. Navíc u bylin, které mají specifickou chuť, jako například vlaštovičník, je možné jejich rychlé polknutí, případně jsou chuťově neutrální. Nevýhodou může být, že tablety nebo kapsle mohou obsahovat také velké množství pomocných látek, jako například sóju, želatinu nebo otruby. Pomocné látky pak mohou ztěžovat identifikaci bylin a zakrývat jejich špatnou kvalitu.

Inhalační formy
Inhalace jsou velkou částí bylinářů doporučovány při obtížích s dýchacím ústrojím a dutinami. Vdechování bylinných výparů napomáhá uvolnění ucpaných dutin a dýchacích cest, podporuje vykašlávání hlenů a zlepšuje dýchání.
K inhalaci jsou využívány buď éterické oleje, které jsou nakapány do vroucí vody a dobře promíchány, nebo jsou přivedeny byliny ve vodě na 5 minut k varu na mírném ohni. Páry by měly být inhalovány v obou případech pět minut.

Sirupy
Sirupy jsou vzhledem ke své konzistenci vhodné zvláště pro lokální léčbu v oblasti dýchacích cest a krku. Díky své hutnosti a viskozitě přilnou ke sliznicím a ty poté zásobují účinnými látkami.
Sirup se připravuje tak, že se do čisté sklenice vkládají po sobě jdoucí vrstvy omytých, okapaných bylin a krystalického cukru až do naplnění sklenice, přičemž poslední vrstvou je vždy cukr. Takto naplněná sklenice se vloží do předem připraveného otvoru v zemi na stinném místě, který je poté zasypán zeminou. Po šesti týdnech je sklenice vyjmuta, obsah vylisován, přecezen, krátce povařen a naplněn do lahví.

Masti
Bylinné masti se obvykle připravují roztavením masťového základu, kterým je například sádlo, vazelína nebo lanolin, na vodní lázni. Po rozpuštění základu se přidají buď velmi jemně práškované léčivé byliny, nebo tinktury.

Obklady
Pro ošetření malých ran nebo očních zánětů u koní jsou vhodné bylinné obklady. V nálevu nebo odvaru se namočí obvazový materiál,
případně se na něj nalije a přidrží se na postiženém místě. Obklad je možno také připevnit jiným obvazem.

 

Zdroj:
Capasso F, Gaginella TS, Grandolini G, Izzo AA. 2003. Phytotherapy: A Quick Reference to Herbal Medicine. Springer-Verlag Berlin Heidelberg, Germany.
Fetrow ChW, Avila JR. 2000. The Complete Guide To Herbal Medicines. Pocket Books, New York.
Zentrich JA. 1991. Byliny v prevenci. Fontána, Olomouc.
Bergero D, Valle E. 2006. A critical analysis on the use of herbs and herbal extracts in feeding sport horses. Pferdeheilkunde 22:550-557.
Wenzel M. 2014. Léčivé rostliny: nejlepší využití pro zdraví celé rodiny. Grada, Praha.
Váňa P. 2004. Léčba zvířat podle bylináře Pavla. Eminent, Praha.
Witteková C. 2008. Přírodní léčba koní. Slovart, Bratislava.

 

Zpět do obchodu